11. 1. 2013 (Klubovna)

Začátek dnešní schůzky jsme zahájili hrou „Na vraha.“ Posadili jsme se všichni do kroužku tak, abychom na sebe dobře viděli. Každý si z balíčku žolíkových karet vylosoval jednu kartu. Ten, kdo si vytáhl červenou, se stal „vrahem.“ Vrah zabíjí své spoluhráče tím, že na ně mrkne. Ten na koho vrah mrkl, vypadl ze hry. Účelem je co nejdříve odhalit, kdo je vrah, aby přežilo co nejvíce lidí.

„Strejda Pepa“ říká… To je název další hry. Všichni jsme si opět sedli do kruhu a uprostřed stál strejda Pepa (koště). Někdo z vedoucích řekl: „Strejda Pepa říká Bára.“ Ten, koho jméno strejda vysloví, se musí co nejrychleji pokusit chytit strejdu (koště), než se dotkne země. Když se to hráči podaří, získává bod. Pokud ovšem strejda upadne na zem, bod nezískává. Pokud ale strejdu Pepu chytí někdo jiný, mění se na toho, jehož jméno bylo vysloveno a pak se strejdu snaží chytit všichni, kteří se zrovna tak jmenují.

Závěrečnou hrou dnešní schůzky byla hra na „Sardele.“ Hra se hrála po tmě. Vedoucí mezi námi vybrali jednoho, který byl sardel, ostatní jsme byly sardinky. Sardinky chodily po klubovně a syčely a snažily se co nejdříve najít sardel. Ten, kdo sardel našel, posadil se k ní a tiše a nepozorovaně u ní seděl. Hra skončila, jakmile všechny sardinky úspěšně našly sardel.