2. 11. 2012

15.04.2013 16:32

 

7. Schůzka

2. 11. 2012 (Klubovna)

Podzim už se přihlásil v plné své síle, je chladno, deštivo, a tak jsme naše schůzky museli přesunout do klubovny. Jelikož se nás letos na Beruškách sešel snad za ta léta rekordní počet malých berušek, tak je nám klubovna poněkud těsnější, ale i s tím si rádi poradíme. V klubovně se přes léto ledacos změnilo, největší změnou byl nový koberec.J

Když jsme se všichni sešli, nejprve jsme si sedli ke stolům, kde jsme malovali obrázky, které nás napadly. Mezi tím nám Péťa s Mončou přečetly besídku, kterou si budeme nacvičovat na 7. 12., kdy přijde čert, Mikuláš a anděl do Lánů a obdaruje nás i lánské děti. Když jsme si poslechli pohádku, společně jsme si rozdělili role, dostali jsme text, který jsme se měli na příští schůzku naučit a přesunuli jsme se na koberec, kde začala první hra.

„Rychlá střela“, hra na rychlost a postřeh. Rozdělili jsme se do dvou družstev, která se posadila prosti sobě. Mezi sebou si však nechala zhruba 1,5 m mezeru, kde byl uprostřed položený míček. Každý z družstva dostal číslo, které si musel pamatovat. Potom už jenom vedoucí řekl číslo a každý z družstva, kterému bylo to číslo určené, se snažil co nejrychleji vystartovat a míček chytit. Které družstvo chytilo míček dříve, získalo bod. Hrálo se, dokud jedno z družstev nemělo 10 bodů.

 

Po ukončení „Rychlé střely“ každý z nás dostal kolíček a proměnili jsme se „na slepičky.“ Po klubovně se rozházely papírky, které jsme měli bez pomocí rukou sbírat po jednom pouze kolíčkem a sebraný papírek jsme si donesli na své místečko. Hra byla ukončena, když už nikde nebylo jediné zrnko k snědku. Poté jsme si zrníčka spočítali a vyhlásili vítěze – Zuzku Jiráskovou. Dodatečně gratulujeme J

 

Na závěr, jsme si zahráli naši nejoblíbenější hru, kterou hrajeme pouze v klubovně, a to „Na medvěda.“ Určili jsme mezi sebou jednoho, který se proměnil v medvěda, a zavázali jsme mu oči. Poté se v klubovně zhaslo a hra mohla začít. Medvěd chodil po klubovně, dělal při tom „Brum, brum“ a snažil se někoho chytit. Když někoho chytil, měl za úkol poznat, kdo to je. Když ho poznal, vyměnili si role, když ne, tak ho musel pustit a hledat dále.

 

Na závěr schůzky jsme si dali opět nástup, dostali jsme lízátka a úkol, abychom se do příště naučili text na besídku.